Logo regionálního portálu regionbreclavsko.cz

Regionální zpravodajství

Na Břeclavsku kandiduje do zastupitelstev 1 239 lidí, většina z nich nemá stranickou legitimaci

Martin Horký, Regionální portály
neděle 4.10.2026

Ilustrační foto
Autor: Regionální portály

Na kandidátní listině KDU-ČSL ve Velkých Bílovicích letos voliči najdou patnáct jmen, která strana navrhla, aniž by u jediného z nich volební data uváděla stranické členství. V sousedních Valticích lidoveckou listinu vedle vlastních členů doplňuje zástupce Koruny České, v Hruškách je jedinou členkou strany na kandidátce starostka Jana Filipovičová a v Břeclavi lidovci vytvořili koalici s TOP 09. Tyto příklady z regionu ukazují pestré podoby zapojení stran a hnutí do voleb – od nominací kandidátů bez politické příslušnosti přes koalice až po účast členů na místních listinách.

Kandidátky propojují členy i navržené nestraníky

V celém regionu se letos o mandáty uchází 1 239 kandidátů. Doložené členství v politické straně nebo hnutí má 174 lidí, tedy 14,0 procenta, zatímco 1 065 jich je bez politické příslušnosti. Politické subjekty však často uplatňují svůj vliv také tím, že navrhují nestraníky na vlastních i společných listinách.

Nejrozmanitější situaci nabízí Břeclav. Hnutí ANO 2011 zde navrhlo 27 kandidátů, z nichž deset tvoří vlastní členové a sedmnáct lidé bez politické příslušnosti. Na listině MLADÍ A NEKLIDNÍ BŘECLAV zase spojili síly zástupci dvou uskupení – mezi kandidáty je šest členů hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ a šest členů České pirátské strany v čele s Jakubem Matuškou (STAN) a Petrem Vlasákem (Piráti).

Na kandidátce Stačilo! figuruje patnáct členů KSČM společně s osmi členy Sociální demokracie pod vedením Jaroslava Války (Sociální demokracie). Občanská demokratická strana v Břeclavi navrhla 26 kandidátů na společné listině ODS Břeclav - Pro budoucí generace vedené Robertem Vačkem (ODS), z nichž osmnáct tvoří její členové. KDU-ČSL a TOP 09 pak vytvořily koalici Břeclav má na víc v čele s Richardem Zemánkem (KDU-ČSL).

Následující přehled dokumentuje působení politických subjektů v obcích i jejich personální obsazení.

Politické strany a hnutí na kandidátkách 2026

Politická strana nebo hnutí Zastoupení na kandidátkách 2026 Kandidáti s doloženým členstvím 2026 Další kandidáti navržení stranou 2026
Občanská demokratická strana Břeclav (ODS Břeclav - Pro budoucí generace), Hlohovec, Lednice, Moravský Žižkov, Podivín (ODS a nezávislí pro Podivín), Rakvice, Tvrdonice, Valtice 50 74
Komunistická strana Čech a Moravy Podivín, Tvrdonice, Týnec (SRDCEM PRO TÝNEC) 32 18
KDU-ČSL Bulhary, Břeclav (Břeclav má na víc), Hlohovec, Hrušky, Lanžhot, Moravská Nová Ves (Lidovci), Moravský Žižkov, Podivín, Tvrdonice (Tvrdonice majú na víc), Valtice, Velké Bílovice 30 117
ANO 2011 Břeclav, Lednice, Moravská Nová Ves, Valtice 17 55
Česká pirátská strana Břeclav (MLADÍ A NEKLIDNÍ BŘECLAV), Lanžhot (Srdcem pro Lanžhot) 8 2
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ Břeclav (MLADÍ A NEKLIDNÍ BŘECLAV), Lednice (SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH), Týnec (NEZÁVISLÍ KANDIDÁTI S PODPOROU STAROSTŮ) 7 6
Svoboda a přímá demokracie (SPD) Břeclav (SPD a nezávislí), Moravská Nová Ves (SPD a nezávislí) 6 1
PŘÍSAHA občanské hnutí Břeclav (PŘÍSAHA a lidé pro Břeclav), Lednice (Ledničané 2026) 5 25
TOP 09 Břeclav (Břeclav má na víc), Moravská Nová Ves (Společně a zodpovědně), Týnec (NÁŠ TÝNEC 2026) 5 0
Moravané Lednice 2 13
Nový směr Lednice 1 14
SNK Evropští demokraté Valtice (Volba pro Valtice) 1 14
Aliance pro budoucnost Valtice (NAŠE VALTICE) 0 2
NEZÁVISLÍ Břeclav (Naše Břeclav) 0 1
Nestraníci Hrušky 0 15
Stačilo! Břeclav 0 27
Bez kandidáta s doloženým členstvím v politické straně nebo hnutí Bulhary, Kostice, Přítluky, Velké Bílovice, Zaječí 0 —

Od samostatných listin ke společným projektům

Při srovnání s rokem 2022 je patrný zřetelný trend: výrazně se proměnil způsob, jakým členové stran kandidují. Celkový počet kandidujících členů sice klesl z 242 na 174, podstatný posun se však odehrál v typech listin. Před čtyřmi lety bylo 161 straníků na samostatných kandidátkách a 81 na jiných listinách. Letos se poměr obrátil – samostatné kandidátky zahrnují 74 členů, zatímco na jiných známých či společných listinách jich je rovných 100.

Tento vývoj je vidět například u KSČM, kde počet kandidujících členů klesl z 65 na 32 a počet obcí s její samostatnou listinou se zmenšil z osmi na dvě (v Podivíně a Tvrdonicích). U Občanské demokratické strany celkový počet kandidujících členů klesl z 58 na 50, ale podstatně vzrostl jejich počet na jiných než samostatných listinách – ze čtyř na 22, zejména v Břeclavi a Podivíně.

KDU-ČSL má letos 30 kandidujících členů oproti 43 v roce 2022. Hnutí ANO 2011 si naopak drží stabilní stav – před čtyřmi lety mělo patnáct kandidujících členů, letos sedmnáct, přičemž ve všech čtyřech obcích (Břeclav, Lednice, Moravská Nová Ves a Valtice) jde o samostatné listiny hnutí.

Starostové ve volbách a obce bez straníků

Zajímavý vhled nabízí také pohled na vedení radnic. Z celkem sedmnácti obcí na Břeclavsku současný starosta nebo starostka znovu kandiduje v šestnácti případech; výjimkou jsou Rakvice, kde Pavel Rous nekandiduje. Mezi šestnácti kandidujícími představiteli obcí je jedenáct bez politické příslušnosti a pět má doložené členství ve straně či hnutí.

Ke členům stran patří Svatopluk Pěček v Břeclavi (ANO 2011, druhé místo), Jaroslav Hajda v Hlohovci (ODS, první místo), Jana Filipovičová v Hruškách (KDU-ČSL, třetí místo) a Martin Důbrava v Podivíně (ODS, první místo). Pátým je starosta Moravského Žižkova Josef Osička. Ten představuje další formu zapojení: jako člen hnutí STAN je na prvním místě místní listiny SNK – ZMĚNA, kde samotné hnutí zastoupeno není.

Rozložení stranických kandidátů zůstává v regionu nerovnoměrné. Zatímco ve větších sídlech se strany objevují v řadě forem, v pěti ze sedmnácti obcí nekandiduje ani jeden člen jakékoli politické strany nebo hnutí. Platí to pro Bulhary, Kostice, Přítluky, Velké Bílovice a Zaječí, kde jsou všichni kandidáti vedeni bez politické příslušnosti.

Komunální volby se v roce 2026 konají v pátek 9. října od 14:00 do 22:00 a v sobotu 10. října od 8:00 do 14:00.

Tento článek je součástí série „Komunální volby“, ve které z různých pohledů analyzujeme volební výsledky v jednotlivých regionech. Před volbami v roce 2026 se vracíme k výsledkům z roku 2022 a následně budeme zpracovávat také výsledky letošních voleb. Články vznikají automatizovaným zpracováním volebních dat s využitím jazykového modelu.

Byl článek zajímavý?

Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe.