OBRAZEM: Ve Velkých Hostěrádkách funguje sociální podnik Jasan. Věnuje se ekologickému zemědělství

Foto: Lucia Sekerková Bláhová

Jasan zaměstnává lidi znevýhodněné věkem nebo zdravotním stavem, kteří se věnují ekologickému zemědělství, zpracování faremní produkce, sázení stromů a chovem menších hospodářských zvířat. Parta nadšenců, které spojuje láska k přírodě a všemu živému, prozradí, proč vybudovali podnik ve Velkých Hostěrádkách, i jaké výzvy představuje vedení takového sociálního podniku, který plánují dále rozšiřovat.

Farmaření většinou zabere více než jen 8 hodin denně. Jak se s tím dá popasovat? Kolik času vám to zhruba denně zabere?

Vzhledem k tomu, že většina z nás na farmě žije, je pro nás farmaření spíše životním stylem než zaměstnáním od-do.  Práci si většinou rozkládáme do celého dne s ohledem na individuální potřeby a samozřejmě také okolnosti jako počasí, roční doba atd. Ráno se sejdeme, rozdělíme si úkoly pro daný den a poté si každý sám určí, kdy je splní. Někomu zkrátka nevadí péct se na slunci kolem poledne uprostřed horkého léta. Kdo to nezvládá,  raději vyleze až večer nebo si přivstane. Tento způsob však předpokládá jistou dávku zodpovědnosti každého z nás, aby nedocházelo k tomu, že jeden bude makat bez přestání a druhý se bude někde poflakovat. Zatím se nám to, myslím, docela dobře daří.

Proč jste se pustili zrovna do sociálního podniku v zemědělství a ještě v ekologickém? V zemědělství pracuje celkově méně než 2 % české populace.

Občas si říkám, že to byl bláznivý nápad. Sociální podnikání u nás prozatím není systémově významně podporované a stejně tak se pozornost nezaměřuje na podporu malých ekologických zemědělců, v našem případě zelinářů. Zároveň ale vnímám, že u nás narůstá počet různých organizací a mladých lidí, kteří s bídným stavem naší krajiny a výživy obyvatelstva chtějí něco dělat. Důkazem toho je například velký zájem o studium nedávno vzniklé vyšší odborné Farmářské školy, která se zaměřuje na praktické vzdělávání v ekologickém zemědělství a nemá v našem prostředí obdoby. Dalo by se říci, že jsme se svobodně rozhodli přiložit ruku k dílu v těchto snahách o změnu k lepšímu i přes to, že všichni pocházíme z jiných oborů, a práce je velmi náročná za málo peněz. Smysluplnost sociálního zemědělství však daleko přesahuje všechna úskalí, která musíme překonávat.

Sociální aspekt je z našeho pohledu nedílnou součástí zemědělství, které skýtá mnoho příležitostí k rozvoji lidí, kteří by jinde na trhu práce neobstáli, a zároveň práce ve zdravé přírodě se zdravou půdou působí na člověka ozdravně.

Jsou nějaké výzvy, se kterými se jako sociální podnik potýkáte oproti normálním farmářům a zemědělcům? Nebo nějaké výhody?

Vzhledem k tomu, že někteří z našich zaměstnanců jsou znevýhodněni věkem nebo zdravotním stavem, musíme práci vymýšlet s ohledem na jejich možnosti. Proto jsme se rozhodli část naší produkce zpracovávat. Vyrábíme různá pesta, džemy sirupy atd. Fyzická náročnost při tom není tak vysoká jako práce na poli a zároveň zpracovaný produkt můžeme lépe uskladnit a nacenit. To nám alespoň částečně kompenzuje znevýhodnění našich zaměstnanců. Takže jsme svým způsobem udělali ze znevýhodnění výhodu a jsme schopni zatím fungovat z toho, co sami vyprodukujeme. Je to však podnikání na hraně udržitelnosti.

Jistá podpora státu a zjednodušení podmínek při udělování dotací by nám vzhledem k naší časové vytíženosti značně usnadnilo život.

Proč jste se pustili do farmaření právě na Jižní Moravě, když píšete na webu, že jste z různých koutů republiky?

Shodou okolností jsme se seznámili s lidmi kolem Ekofarmy PROBIO (dceřiná firma obchodní společnosti PRO-BIO ze Starého města), průkopníky ekologického zemědělství u nás, kteří v roce 2008 koupili staré JZD ve Velkých Hostěrádkách jihovýchodně od Brna proto, aby zde mohli pěstovat obilniny, zároveň zkoušet nové postupy v EZ a pořádat praktické vzdělávací akce pro odborníky a veřejnost. Předložili jsme jim naši vizi sociálního podniku se žádostí, jestli by nás podpořili například odběrem našich výrobků, poradenstvím nebo i finančně. Jejich odpovědí byl návrh na poskytnutí prostorů a polí za zvýhodněných podmínek, na což jsme poměrně rychle kývli, přestože jsme se původně chtěli usadit v Příkazích u Olomouce. Rozhodli jsme se tak také proto, že jsme toto místo vnímali a stále vnímáme jako prostor pro setkávání lidi, prezentaci různých myšlenek a praktických zkušeností, což nám velmi usnadňuje a urychluje proces učení se zemědělským dovednostem. Zároveň můžeme blízce spolupracovat s lidmi, kterým jde o stejnou věc, což je asi hlavním důvodem, proč zrovna toto místo.

Co vám přináší největší radost?

Když mají z naší práce radost a prospěch jiní lidé.

Čeho máte největší odbyt?

Toho, čeho se nejvíc urodí a my to zpracujeme.

Všechny činnosti děláte jen v pěti lidech nebo máte i sezónní pracovníky?

Brigádníky bereme pouze zřídka a jen na pár dní. Často k nám ale přijíždí dobrovolníci z různých koutů republiky. Letos u nás například proběhla krásná akce ve spolupráci s Hnutím Duha nazvaná Týden pro krajinu. Přijelo 10 nadšených dobrovolníků, kteří u nás strávili týdenní pracovní dovolenou bez nároku na mzdu. Jen proto, že nám chtěli pomoct, za což jsme velice vděční.

Co nového v Jasanu chystáte? Kam bude v následujících letech směřovat?

Naše plány jsou velkolepé. Celková společná vize všech subjektů na farmě zahrnuje přebudování a modernizaci celého areálu, který je v dezolátním stavu. V současné době sháníme prostředky na rekonstrukci budovy, ze které bychom rádi udělali chráněné bydlení pro lidi s mentálním postižením.  Vedle zřízení sociální služby zakládáme i lesní/faremní školku. V další fázi bychom chtěli vybudovat ubytování a prostory pro účastníky vzdělávacích akcí. Minulý rok jsme zde měli téměř dva tisíce návštěvníků, pro které nemáme zřízené vhodné a reprezentativní zázemí.

Kdybyste měli mladým lidem doporučit, zda se mají pustit do zemědělství a farmaření – doporučili byste jim to?

Rozhodně ano. Zemědělství vnímané ve smyslu způsobu života a nejen pouze jako práce. Považuji to za jeden ze způsobů, jak alespoň částečně napravovat či zmírňovat dopady současné ekologické a společenské krize.

Autory textu jsou Jiří Hřivna (Sociální podnik Jasan) a Alvin Korčák (Impact Hub). Autorkou fotografií Lucia Sekerková Bláhová. Text vznikl v rámci projektu Živý region Podbrněnsko. Financován byl z Norských fondů.