Komunitou podporované zemědělství dělá ze spotřebitelů a zemědělců parťáky. Zapojte se i na jižní Moravě

Foto: Sarka Krcilkova

Už jste někdy slyšeli o KPZ? První věc, kterou si lidé pod touto zkratkou obvykle vybaví, je krabička poslední záchrany obsahující vše potřebné pro případ nouze. V posledních patnácti letech se ovšem i u nás začíná zkratka KPZ objevovat v souvislosti s myšlenkou komunitou podporovaného zemědělství. To vytváří přímý vztah mezi lidmi, kteří si rádi pochutnají na zdravém jídle, a těmi, kdo takové jídlo umí vypěstovat či vytvořit a zároveň se s láskou starají o naši krajinu. KPZ po celém světě funguje na principech dlouhodobého partnerství, lokálnosti, vzájemnosti, sdílení rizika i přínosů šetrného hospodaření. A je potěšující, že se KPZ rozvíjí i na jižní Moravě, kde vzniká Živý region s cílem podpořit ekologické zemědělství, produkci a spotřebu lokálního jídla a zdravou krajinu.

V dnešním moderním světě jsme si už zvykli jezdit si pro jídlo do supermarketu, kde je možné jakoukoliv potravinu zakoupit bez omezení a celoročně. Intenzivní zemědělství a produkce potravin s sebou ale přináší řadu negativních dopadů mimo jiné na kvalitu půdy, vody, vzduchu, úbytku druhového bohatství a v neposlední řadě i na naše zdraví. Stále častěji si uvědomujeme, že za vymoženosti moderní doby platíme možná až příliš vysokou daň. Máme ale coby spotřebitelé vůbec na vybranou?

Podle Šárky Králové z Asociace místních potravinových iniciativ na výběr máme. Jak říká, komunitou podporované zemědělství nám dává příležitost naučit se spolupracovat, otevřeně komunikovat, vzájemně se podporovat a přijímat spoluzodpovědnost za chod tohoto světa. Z konzumenta se stává spolutvůrce a vědomý spotřebitel. To rozšiřuje obzory a má dopad i do dalších oblastí života. Je to víc než jídlo, je to jedna z cest k vědomému občanství. V současné době funguje v České republice 100 takových skupin, spolupracují se třemi desítkami zemědělců a živí zhruba 4–5 tisíc lidí.

Jak to funguje?

Komunitou podporované zemědělství (KPZ) propojuje většinou malé, rodinné, ekologicky hospodařící zemědělce se skupinou odběratelů tzv. podílníků. Tato forma spolupráce zemědělce a spotřebitelů se v České republice poprvé objevila v roce 2009. Může mít různou formu, ale vždy stojí na stejných principech: přímé partnerství mezi zemědělcem a podílníkem bez dalších prostředníků, lokálnost, dlouhodobá vzájemná důvěra a podpora.

Spotřebitel ví, kdo a jakým způsobem pro něj pěstuje kvalitní, čerstvé a zdravé jídlo. Za to svého zemědělce dlouhodobě podporuje, a také mu zaplatí peníze předem na celou sezonu. Nejčastěji se tímto způsobem dodává zelenina, ale objevují se i další potraviny jako mléčné výrobky a sýry.

Jak se do KPZ zapojit?

Na každou sezonu se podílníci mohou k farmářům zapisovat obvykle do konce dubna. Výdeje pak probíhají na dohodnutém výdejním místě po celou sezonu zhruba od poloviny května do poloviny listopadu. Nabídka se může farma od farmy lišit a každá je svým způsobem jedinečná, dle toho, co se v daném hospodářství pěstuje a také co se urodí. Například Dobro-družný statek patří mezi několik málo farem v České republice, které nabízí svým podílníků zelený chřest. Živá farma zařazuje hrozny z vlastního vinohradu, Sociální podnik Jasan má i svou vlastní zpracovnu ovoce a zeleniny a jinde se objevují v nabídce také sýry.

KPZky najdete i na jižní Moravě

Dlouhou tradici má taková spolupráce se zemědělci zejména v Brně, kde má své odběrné místo řada farmářů. Své bedýnky ale zaváží svým podílníkům i do dalších měst, zejména do Znojma a Olomouce.

Jak říká Marek Pohořal z Dobro-družného statku, jíst bio dává smysl. „Však ono to i chutná jinak. Ale není to jen o té chuti. Není to jen o tom jídle. Ale i o vztahu ke krajině, k přírodě a k našemu okolí.“

Bližší informace a mapu KPZ naleznete na webu kpzinfo.cz.

Článek připravila Klára Hrdá na podporu ekologického zemědělství v Živém regionu Podbrněnsko, který je podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů. Odkaz na program Živý region zivy-region.cz/podbrnensko.