Ke zlepšení kvality vody v Dyji může pomoci norná stěna

Ilustrační foto
Autor: Kenneth Hawes, Wikimedia...

Jak co nejvíce zlepšit kvalitu vody na Novomlýnských nádržích a v řece Dyji? Odpověď na tuto otázku hledají odborníci od ekologické havárie v roce 2022, kdy v Dyji pod nádržemi uhynuly desítky tun ryb. Událost významně zasáhla i Břeclav.

Příčina úhynu ryb je jasná a neoddiskutovatelná: nedostatek kyslíku ve vodním sloupci. Ale proč k tomu došlo a jak eliminovat riziko do budoucna? Na to hledala odpověď pracovní skupina, jejíž součástí byli ochránci přírody, rybáři, vodohospodáři a samozřejmě město i kraj. Téměř dva roky sbírala potřebná data a podklady a vyhodnocovala je. Z výsledků studie, na níž se finančně podílela i Břeclav, teď vyplynuly i návrhy konkrétních opatření.

Co se měřilo „Studie poměrů na Nových Mlýnech i v Dyji zahrnovala řadu měření, jejichž cílem bylo podchytit změny v chemickém složení vody a změny v kyslíkovém režimu,“ vysvětlil místostarosta Břeclavi Milan Klim.

Na třech profilech v řece Dyji probíhaly kontinuální odběry za pomoci automatických vzorkovačů vody. Každé dva týdny odborníci na pěti vybraných místech sledovali produkci a spotřebu kyslíku fytoplanktonem – tedy řasami a sinicemi. Zároveň monitorovali množství řas a sinic. V soustavě vodního díla Nové Mlýny měli osm měřících míst, kde odebírali sedimenty a sledovali jejich složení i spotřebu kyslíku.

Ze závěrů studie vyplývá, že každá z nádrží Nových Mlýnů se chová odlišně. Zatímco horní nádrž má značné oxidační možnosti a přispívá k omezení živinové zátěže, střední a dolní nádrž spotřebovávají dusičnany a sírany na rozkladné procesy organické hmoty a uvolňují amoniak. Enormně rychle se z těchto dvou nádrží uvolňuje fosfor. To vše přináší problémy s kyslíkovým režimem.

Doporučení pro nádrže i řeku „Ze studie vyplynulo několik doporučení. Ve zkratce je nezbytné podporovat všechna opatřená, která povedou k omezení dostupnosti živin. Cílem je zabránit nahromadění velkého množství řas, sinic, vodního květu a podobně, které významně přispívají k horší kvalitě vody a problémům s kyslíkem,“ doplnil místostarosta zodpovědný za životní prostředí.

Počítat se s tím má například při výstavbě dálnice D52 z Brna do Vídně – při přemostění novomlýnských nádrží je potřeba v nátokové části Horní nádrže realizovat opatření, která podpoří odstraňování dusíku z vody a zadržení fosforu v sedimentech. Na opatření vedoucí ke snížení uvolňování živin ze sedimentů je nutné myslet i při péči o Přírodní rezervaci Věstonická nádrž.

Pokud se bude dobře pečovat o nádrže, pozitivně to ovlivní i řeku Dyji pod nimi. „Přesto se budeme snažit prosadit také opatření, která zabrání úniku sinic z Vodního díla Nové Mlýny do řeky Dyje. V úvahách je například norná stěna před odtokem z Dolní nádrže. Ta se jeví jako pro Břeclav nejúčinnější opatření,“ domnívá se Milan Klim.

Mezi navrženými opatřeními je rovněž renaturace, tedy obnova přirozeného stavu koryta Dyje, a to například rozvolněním v rámci mezihrázového prostoru a zvýšením jeho členitosti.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele webu města Břeclav. Titulek je redakční.