Regionální zpravodajství

Pervitin v regionech: Břeclavsko bývalo jedno z epicenter produkce pervitinu

David Štencl, RegionálníPortály.cz
nepublikováno

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí.

Pozice Břeclavska v rámci kraje

Podle dat Mapy varen a pěstíren Policie ČR v Jihomoravském kraji Břeclavsko s celkem 7 odhalenými varnami (od ledna roku 2017 do července 2025) zaujímá v krajském měřítku pozici ve středu. Nejvíce jich poté bylo v oblasti Hodonínska (17) a Blanenska (15), následované Kyjovskem (13). Břeclavsko se svými 7 případy výroben pervitinu stojí těsně za Hustopečskem (8) a je srovnatelné s regiony jako Vyškovsko (6) či Veselovsko (5). Tyto údaje ukazují, že zatímco pervitinová produkce se rozléhá napříč celým krajem, Břeclavsko nepatří k největším ohniskům. Nicméně policejní statistiky neukazují úplnou realitu pervitinové produkce, ve které se regiony nacházejí tudíž reálná produkce v regionech je zpravidla vyšší a tudíž i pozice ve středu může značit alarmující výskyt.

Obce a charakteristika varen

Obce na Břeclavsku s odhalenými varnami pervitinu: V letech 2017–2023 byly varny odhaleny ve městě Břeclavi a třech okolních obcích. Konkrétně připadly čtyři případy na samotnou Břeclav a po jednom případě na obce Ladná (1), Lednice(1) a Podivín(1). Všechny zjištěné varny patřily do menší kategorie s výrobní kapacitou do 50 gramů pervitinu (na jeden výrobní cyklus); Na rozdíl od většiny regionů v Jihomoravském kraji žádná středně velká laboratoř (50–499 g) nebyla zaznamenána. Přemíra malých varen, jak uvádí Zpráva o nelegálních drogách v České republice od Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMSPDZ), velkovýroba se přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá spíše poptávku místních uživatelů. Malé varny často provozují jednotlivci nebo komunity několika mála lidí a produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahující efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. V drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g na jeden výrobní cyklus.

Konkrétní případy na Břeclavsku

Podle webu 158 zone v roce 2024 kriminalisté odhalili skupinu šesti výrobců pervitinu operujících na pomezí Břeclavska a Znojemska. Tato skupina řešila výpadky v zásobování léky s pseudoefedrinem netradičním způsobem – během prostoje ve výrobě pervitinu objížděli vesnice v okolí a kradli vzrostlé konopí z cizích zahrad. V rámci zásahu policejního "toxitýmu" bylo zadrženo 6 osob. Policie zajistila 70 gramů pervitinu, kompletní dvě varny a 27 kg sušeného konopí.

Další případ podle Znojemského deníku z roku 2014 poukazuje na menší varnu v rodinném domě. V obci nedaleko Břeclavi odhalili policisté laboratoř, kde trojice pachatelů několik měsíců vařila. Skupinu vedl 51letý muž, který financoval nákup surovin a zajišťoval distribuci, zatímco 34letá žena a 32letý muž drogu převážně vyráběli. Tato trojice produkovala pervitin v rodinném domě, většinu vyrobeného pervitinu prodávala místním uživatelům. Při domovní prohlídce kriminalisté zajistili u pachatelů hotový pervitin, chemikálie i veškeré zařízení k výrobě. Všichni tři byli po zadržení vzati do vazby. Případ dokládá typický profil regionální varny – malý tým bez velkého zázemí nebo vazbami na rozsáhlý "kartel", naplňující spíše lokální poptávku.

Vývoj nalezených varen v čase (leden 2017–červenec 2025)

Trend odhalených varen na Břeclavsku (2017–2023): V období před pandemií COVID-19 (2017–2019) byly na Břeclavsku odhaleny 1–3 varny ročně (nejvíce 3 případy v roce 2018).

Během let 2020–2022 nejsou v oficiálních statistikách varen a pěstíren zaznamenány žádné varny (chybí kompletní data za pandemické období). Po covidu došlo opět k odhalení pouze 1 varny – jediná zaznamenaná varna v post-covidovém období. Jedná se tudíž o velký pokles nalezených varen v regionu. Takový trend skutečně může naznačovat, že produkce v regionu mohla za posledních pár let značně klesnout a již se dále nešíří například know-how výroby pervitinu.

Produkce pervitinu není "individuální selhání": sociální souvislosti problému

Ačkoli odhalování varen často ústí ve slova o „individuálních delikventech“, odborníci upozorňují, že výroba drog není jen osobní deviací izolovaných jedinců, ale i symptomem širších společenských problémů. Podle Zprávy o nelegálních drogách v ČR Lidé zapojení do drogové kriminality totiž často sami čelí socioekonomickým potížím – typicky nezaměstnanosti, zadluženosti, nestabilnímu bydlení či sociálnímu vyloučení. Například terénní pracovníci uvádějí, že mnoho klientů adiktologických služeb jsou bez stálé práce a bydlení nebo se potýkají s dluhy. Podle agentury PAQ research má Břeclavsko jednu nejvyšších měr sociálního vyloučení v Jihomoravském kraji – sousední Hodonínsko má poté nejvyšší míru sociálního vyloučení v JM kraji, čemuž odpovídá i nejvyšší počet nalezených varen v kraji. Zatímco v oblastech, jako je Hodonínsko, fenomén drogových varen přetrvává a jeho změna se v dohledné době nedá očekávat. Zdá se, že regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu drogové produkce což ukazuje například Boskovicko nebo Rosicko.

Výroba pervitinu se pak pro některé stává způsobem obživy nebo únikovou strategií v prostředí, kde jiné možnosti selhávají

Drogová scéna na Břeclavsku tak odráží i hlubší strukturálních nerovností, které se mohou přenést i z okolních regionů, není tudíž možné svést vinu na konkrétní jedince ale spíše na prostředí, ve kterém takové jednání může být otázkou nutnosti. Nicméně navzdory těmto měrám a blízkosti hranic se Slovenskem (kde se dají jednoduše sehnat prášky k výrobě) v posledních letech nebyla na Břeclavsku odhalena ani jedna varna. V širším kontextu a ani na Břeclavsku nic nenasvědčuje tomu, že se drogová produkce odehrává uvnitř velkých drogových kartelů, ale spíše jde o malé sociálně vyloučené komunity a jednotlivce, kteří se ocitli v situaci, z které mnohdy není jednoduché se dostat, kdy závislost, zadluženost a kompletní vyloučení z běžného fungování uzavírá dveře před možností se znovu zařadit do společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je důležité pro účinnější řešení - boj s drogovými dopady by neměl zahrnovat jen policejní zásahy. Příčina se mnohdy totiž nachází jinde než u samostatné produkce. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky. Těmito kroky by se mělo dle dostupných dat snížit množství producentů ale stejně tak i množství uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

O autorovi

David Štencl (nar. 2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.